Pěstuju zeleninu už deset let. Začínal jsem na balkoně v paneláku, pak jsem si pronajal malý pozemek. Letos jsem ale udělal krok, který mi všechno změnil – postavil jsem si chytrý skleník s automatickým zavlažováním a větráním. Nestálo mě to majlant. Většinu dílů jsem sehnal z druhé ruky a elektroniku řídí obyčejné Arduino. Člověk by řekl, že takový projekt vyžaduje garáž plnou nářadí a večery strávené pájením. Není to pravda. Stačí pár základních dovedností, trocha trpělivosti a chuť ušetřit. Osobně mi nejvíc pomohlo, když jsem si našel bio-life.net stranky, kde měli přehledný návod na senzory vlhkosti.
Skleník je dřevěná konstrukce 3×4 metry. Stojí na betonových patkách, aby se nekroutil v mokré půdě. Polykarbonátové desky jsem koupil ve výprodeji, protože jedny měly škrábanec na okraji. Nevadí to, průhlednost je pořád dobrá. Uvnitř mám čtyři záhony vyvýšené asi 40 centimetrů – to je výška, která šetří záda při plečkování.
Co všechno řídí elektronika
Srdce systému je deska Arduino Uno za pár set korun. K ní jsem připojil čidla vlhkosti půdy, teploty a světla. Zalévání se spouští automaticky, když půda vyschne pod určitou mez. V létě to bývá kolem jedenácté dopoledne, kapková hadička pustí vodu na dvacet minut. Večer se stejná procedura opakuje jen při suchu přes 35 stupňů.
Větrání obstarávají dvě okna s lineárními pohony z německého e-shopu – stály dohromady asi tisíc korun i s poštovným. Když teplota stoupne nad 28 stupňů, okna se naklopí o 15 centimetrů. Řešení to není dokonalé, ale při běžném provozu funguje spolehlivě už třetí rok.
- Arduino Uno nebo Nano (záleží na počtu senzorů)
- Kapková hadice s regulátorem tlaku (klasická zahradnická sada)
- Dva teplotní senzory DS18B20 (jeden venku, druhý uvnitř)
- Servomotor za 150 Kč na ovládání malého ventilátoru
- Relé modul pro spínání čerpadla (stačí dvoukanálový)
Složitější to není ani o víkendu. Když člověk netrvá na úhledném zapojení do krabičky, vytvoří funkční prototyp za sobotu a neděli.
Nejčastější chyby začátečníků
První rok jsem používal levné čidlo vlhkosti z AliExpressu za 30 korun. Rezivělo během měsíce. Pak jsem přešel na kapacitní senzor Corrosion-resistant za dvojnásobek – vydržel celou sezonu bez závady.
Další past: podcenění přívodu vody z venkovního kohoutku. Moje první pumpa byla 12voltová autobateriová, ale kabel byl moc dlouhý a úbytek napětí dělal problémy. Nakonec jsem natáhl silnější měděný drát 2,5 mm2 a vše se srovnalo.
A poslední věc – ochrana Arduina před vlhkostí ve skleníku skrz kondenzaci ráno i v chladných dnech stačí obyčejná plastová krabička od sušenek, jen do udělejte otvory pro kabely a utěsněte je silikonem.
- Senzor musí být zasunutý do zeminy kolmo a pokud možno co nejblíže rostlinám
- Pokud programujete sami, nastavte alarm pro případ selhání čidla (např. při odpojení)
- Testujte zavlažování nejdříve ručně týden před nasazením automatiky
- Mějte rezervní zdroj energie jako powerbanku pro případ výpadku proudu
Takový skleník mi loni ušetřil hodiny nošení konví a sledování počasí. Rajčata měla stabilní vlhkost, paprika nepřestala plodit ani při vedrech v červenci. Když to zvládne člověk, který se elektronice učil jen z videí na YouTube, zvládne to každý.
